Tisíce ostrovů, stovky vtipů, desítky piv, jedna skvělá posádka a žádná sůl
Daniel Vodička

Tisíce ostrovů, stovky vtipů, desítky piv, jedna skvělá posádka a žádná sůl

Svůj pohled na Thousand Islands Race nám poslala také třetí česká posádka. Po Benemedu a Corfix Teamu je tu pohled Pavla Bělěhrada a jeho týmu, zprostředkovaný Libuškou Kaprálovou.

Kozí dechy

Všichni jachtaři už vědí, že letošní ročník TIR byla jedna flauta za druhou a že některé byly opravdu výživné. V chytání kozích dechů jsme se pomalu, ale jistě všichni stávali odborníky. Tento styl závodění je poměrně náročný na psychiku posádky. Avšak pod vedením kapitána Pavla Bělehrada nám rozhodně splín nehrozil. Někdy jsme ztráceli rychlost tím, jak se celá loď otřásala smíchem, když zazněl asi tak 150tý vtípek. Dobrou náladu udržovalo i pivo a jiné tekuté dobroty, o které jsme se dělili s Neptunem a Tritonem. Lehká krize nastala, když jsme si při první etapě chtěli uvařit vajíčka, ale zjistili jsme, že nemáme žádnou sůl, neb jsme ji v rámci odlehčování nevzali. Nicméně jsme se statečně vypořádali i s touto nepříjemností a užívali si závod i nadále.
TIR měl bohatou mezinárodní účast. Dokonce přijela posádka z Chile. Ale ač v závodě soutěžily takové lodě jako Green Dragon VOR 2008/2009 nebo Wild Joe, jedna z nejrychlejších 60tistopých lodí postavená v roce 2002, v podstatě se jednalo o malý přátelský závod mezi českými Firsty 40.7 - Sultánem a námi. Jednou byli vpředu oni, jednou my. I s třetí českou lodí Giulia jsme se při první etapě potkali a mohli si téměř podat ruce. 

 

300 mil a závěr na infarkt

Závěr prvního legu byl úmorný flautou. Najednou se však z 0 KN rozfoukalo a poslední metry ve čtyři hodiny ráno jsme bojovali se Sultánem a Lucií X - 16 metrovou nádhernou plachetnicí, jako na klasickém match race. O délku lodi jsme dojeli třetí, adrenalin nám náležitě stoupl, však ani po projetí cílem neklesl, protože jsme nemohli nastartovat motor. Technická závada po 300 KN nad ránem není právě vtipný závěr, ale Lucia X se gentlemansky nabídla, že nás do maríny zaveze.
Do druhé etapy jsme nastupovali s fungujícím motorem, ale nefunkčním wind metrem a nahodile zhasínajícím budíky rychlosti a kurzu. Poměrně nepříjemné při noční plavbě. 

Pravděpodobnost 0?

Doplněné tekutiny z Tivatu, sůl a pohodový kapitán, však udržovali posádku v přiměřeně bojovém duchu a tak ani přetržená otěž genakru, jeho pěkné vykoupání a tahání rukávu na genakr naplněný galony mořské vody, nás nerozházelo.
Měli jsme pěkný náskok před Sultánem, ale to se již po x té obrátilo. A tak závěr byl zas stejný match, stejných tří lodí jako v první etapě a se stejným výsledkem. Člověk mohl jen přemýšlet, kde mohl v průběhu 300NM nahnat těch kýžených 5 metrů, které rozhodly. Pravděpodobnost toho jevu je nižší než vyhrát ve Sportce, shodli se všichni.

Kapitán nebyl pes, posádka byla super, závod náročný. TIR 2016 je mrtev, ať žije TIR 2017.

Libuška Kaprálová

Na horu