Teplota vody jako rizikový faktor
Jachtařům se zdá jachting stejně nebezpečnou činností, jako přecházení Strakonické na světlech na Smíchově u lihovaru. Ano, určité riziko vždy existuje… Takové pojišťovny to ale vidí jinak.
Alespoň podle výše pojistného. Zatímco přechod Strakonické je v základních tarifech všech pojišťovacích ústavů v zemi, za plavbu na Pašman se připlácí. Rizikový sport! Absurditu zde vidí všichni, kdo na lodích plují.
Nechme ale pojišťovny s jejich riziky stranou a pojďme se podívat na jedno reálné nebezpečí, které je přítomné na jihu Evropy na jaře, ale absentuje během podzimu.
Teploty na jaře rychle stoupají a lákají jachtaře na moře. Již nyní na začátku března jsou dlouhodobě nad 15°C. Den se rychle prodlužuje, lodě jsou levné, turisté nikde. Ideální čas pro objevování a pro jachting samotný.
Jedno riziko navíc
Je jím teplota vody. Můžeme srovnat podmínky s podzimem. Například druhá polovina října na podzim a začátek dubna na jaře. V říjnu se teploty vody stále drží nad 20°C. V posledních letech je to dokonce i ke 22°C.
Duben je jiný. Den je sice již výrazně delší. Ve Splitu je 1. dubna délka dne 12 hodin a 45 minut, zatímco v polovině října je to jen 11 hodin. Ale teplota moře je ještě osvěžující pro někoho, až bodavě chladná pro většinu z nás. V okolí Splitu 13°C.
13° nebo 20° je veliký rozdíl. Za bezvětrného slunečného dne se to tak nemusí jevit, ale jakmile zapadne slunce, vše je jinak. Teplota vzduchu se rázem přiblíží teplotě vody. Navíc vysoká vlhkost a pocitová teplota klesá.
Jarní plavby vyžadují mnohem teplejší oblečení než podzimní. Zatímco na podzim se obejdeme například bez rukavic, na jaře jsou nezbytností. Ledové kormidelní kolo v ruce a do toho vodní tříšť. Brrr, zima!
Kruté podmínky jsou především v noci. U nás o tom vědí nejvíce pravidelní účastníci Velikonoční regaty. Sedět na boku lodi a vyvažovat celou noc. A do toho vítr a ledová vodní tříšť. Všichni promrznou, ať jsou jakkoli oblečení. Nakonec se rozmrzá až v teplé sprše v Dubrovníku.
Zima na palubě je velmi nepříjemná. Navíc stačí dvě hodiny sezení v zimě a osoba, dříve pružná a hbitá, se pohybuje jako jedinec o 30 let starší. A to znamená větší nebezpečí pádu přes palubu.
MOB
Je to právě pád přes palubu, který na brzkém jaře znamená extrémní riziko. Času na záchranu je málo.
Pojďme se podívat, jak je to s přežitím v chladné vodě.
Teplota vody (°C)
|
Doba zachování vědomí
|
Pravděpodobná doba přežití
|
0
|
Do 15 min
|
15 – 90 min
|
10
|
30 – 60 min
|
1 – 2 hod
|
15
|
2 – 4 hod
|
6 – 8 hod
|
20
|
3 – 7 hod
|
20 – 30 hod
|
25
|
Do 12 hod
|
Nad 30 hod
|
30
|
Nad 12 hod
|
Neomezená
|
Začneme zjednodušením. Nebudeme uvažovat o teplotě vody 13°C, ale jen 10°C. Na to máme tabulku a nemusíme interpolovat.
Doba zachování vědomí je, pokud trosečník neutrpí šok ze studené vody hned, 30 – 60 minut. Na záchranu je tedy extrémně málo času. Pokud očekáváme od trosečníka nějakou aktivitu, svépomoc. Ale i doba přežití je jen do 2 hodin. Nenajdeme-li trosečníka hned, dvě hodiny jsou na asistenci ze břehu extrémně krátká doba.
Ano, můžeme si říci, že voda bude mít spíše k 15°C, tedy 2 – 4 hodiny zachování vědomí a 6 – 8 hodin přežití. Nemáme-li na sobě vestu, můžeme si říci, že doba zachování vědomí je dobou přežití. Stále tedy jsme jen o málo dále, než jsou 2 hodiny.
Nízká teplota vody v jarních měsících, je nepříjemná, vyčerpávající a jak jsme již řekli i nebezpečná. To je třeba brát v úvahu, když si doma balíme a když jsme na vodě. Raději se vždy obléknout více než čekat, až promrzneme na kost. A záchranná vesta je v této době dvojnásob důležitá.