Utopený (už ne)plovoucí dok
Jan Koukal

Utopený (už ne)plovoucí dok

Že se nejvíce karambolů v námořní dopravě odehrává v přístavištích či jejich těsné blízkosti, není zase tak překvapivé. Tuto starou pravdu si připomněl personál plovoucího doku turecké loděnice Yachtley.

K incidentu, jehož následkem skončil pod hladinou plovoucí suchý dok určený především k údržbě superjachet, došlo 13. prosince ve městě Gölcük nedaleko Izmitu. Podle tureckých úřadů přišla o část své infrastruktury tamní loděnice Yachtley. Místní média informovala, že dok se potopil v důsledku nezvládnutého manévru kapitána lodi, která mířila na údržbu. Všech 24 zaměstnanců bylo bezpečně dopraveno na souš a bez zranění vyvázla i posádka lodi, která zkázu doku způsobila.

Dok, který již nelze s klidným svědomím nazvat suchým, patřil do středně velkých zařízení tohoto typu. Na délku měl 145 metrů a byl vybaven dvěma jeřáby na kolejnicích. Právě ty napomohly potopení, protože po naklonění konstrukce nad kritický bod nebyly jeřáby schopny odolat přitažlivosti zemské. Celé drama se odehrálo relativně daleko od břehu, leč stále v mělké vodě Izmiského zálivu, takže špičky jeřábů zůstaly trčet nad hladinou. Úřady provincie Kocaeli zahájily vyšetřování, jehož průběh zatím není Lodním, ani jiným novinám znám.

Suchým dokem se rozumí přístavní vybavení loděnic, které funguje podobně jako plavební komora na zdymadlech. Loď do něj vpluje, zavřou se za ní vrata, loď je stabilizována, voda se vypustí a práce na lodi mohou začít. Plovoucí dok je schopen samostatného pohybu po vodě. Když do něj má vplout loď, dok zaplaví část své konstrukce, aby dostatečně sklesal. Poté vodu opět vyčerpá a loď dosedne na podpěry.

Image
Loděnice Yachtley byla založena v roce 2005. Soustředí se na stavbu motorových superjachet s velikostí mezi 50 a 90 metry. Jejím výtvorem je například opulentní 80metrová jachta Elements, postavená v roce 2018.

Na horu