Tragédie ukázala důležitost plánování i přípravy posádky
Jan Koukal

Tragédie ukázala důležitost plánování i přípravy posádky

V roce 2021 měla jachta Silja nehodu u fríských ostrovů nedaleko německého pobřeží v Severním moři. V úžině mezi ostrovy Baltrum a Langeoog jeden člen posádky zemřel. Podle zprávy spolkového úřadu pro vyšetřování nehod (BSU) tu bylo špatně snad úplně všechno - nedostatečný výcvik posádky, chybějící vybavení, špatné plánování i přecenění vlastních schopností.

Dne 26. srpna 2021 bylo příjemně, i pozdě odpoledne teplota vzduchu přesahovala 20 stupňů. Dva muži a jedna žena, všichni ve věku kolem 20 let, pluli na sedmimetrové laminátové jachtě Silja. Podél pobřeží východního Fríska se plavili již několikátý den.

Jenže pak se vše zvrtlo. Krátce před 18. hodinou se jachta v Accumer Ee, což je úžina se silným proudem mezi ostrovy Baltrum a Langeook, převrhla a o půl hodiny později se potopila. Celá posádka šla přes palubu. Proč se tak stalo, vysvětluje 140stránková zpráva BSU, kterou zevrubně rozebral web Yacht.de.

Podle BSU se loď převrátila v 17:49, o 38 minut později dorazilo do regionálního střediska pobřežní služby východního Fríska „nesrozumitelné“ tísňové volání provedené z mobilního telefonu. První záchranná loď vyplula v 18:54 směr úžina Accumer Ee, o níž byla v nouzovém volání zmínka.

Do záchranné operace se zapojily čtyři lodě a několik vrtulníků. Přesto byli dva ze tří členů posádky (kapitán a žena) objeveni a zachráněni vrtulníkem až o čtyři hodiny později. Druhý muž byl nalezen již mrtev. Pravděpodobně se podchlazen utopil, navzdory záchranné vestě. Při pokusu vytáhnout ho do člunu podle záchranářů „klesl na dno moře jako kámen“. Jeho tělo se dosud nenašlo.

BSU obvykle námořní nehody soukromých rekreačních lodí nevyšetřuje - a to ani v případě smrtelných nehod. Výjimkou jsou případy, kdy zjištění mohou přispět k obecné bezpečnosti lodní dopravy.

 

Vítr proti proudu

Jak konstatuje BSU, loď se převrátila v důsledku krátkých, rychlých a vysokých vln. Ty vznikly kombinací mělké vody, odlivového proudu a silného nárazového větru vanoucího proti proudu. Tak se rychle vzedmuly vlny vysoké až dva a půl metru. „Vlny byly rychlejší než loď,“ píše se ve zprávě. Na hřebenech jachta krátce surfovala, ale v prohlubních se téměř zastavila a stala se takřka neovladatelnou. S jednou lámající se vlnou se pak loď překlopila a přišla o stěžeň. Interiér byl zaplaven vodou.

Podle vyšetřovatelů neměly na nehodu rozhodující vliv ani manévry, ani velikost lodi. Příčinu lze hledat především v špatném plánování, nedostatku zkušeností a chybějícím vybavení. Kapitán byl podle vlastních slov převrácením lodi překvapen. Neměl dostatečnou představu o zákonitostech plavby v úžinách se silnými proudy, a proto se na ni nepřipravil. Zpětně neskrýval rozpaky z toho, že tato problematika nebyla tématem kapitánského kurzu.

Průkaz k vedení námořní rekreační jachty zmíněný kapitán získal v roce 2017. Následující rok poprvé vyplul z Emdenu do Langeoogu a plul i místy pozdější tragédie. Na Langeoogu dokonce pracoval jako jachtařský instruktor. Přesto při přípravě osudné plavby ignoroval námořní příručky i jachtařské průvodce. Navigační mapu měl jen v mobilním telefonu. Zabýval se prý jen tím, zda stihne doplout za světla a zda bude všude dostatečná hloubka.

Dle vlastních slov byl připraven plout do rychlosti větru 30 uzlů, tedy 7 bft. což vyšetřovatelé nazývají „fatálním přeceněním vlastních schopností za daného stavu moře“. Věděl, že v Accumer Ee musí plout proti proudu, ale myslel si, že severní vítr mu bude dostatečným pomocníkem. Další chybou bylo, že na palubě byl jediný se zkušenostmi s jachtingem.

 

Pochybné vesty

Na palubě jachty chybělo základní komunikační a nouzové vybavení. Absence VKV vysílačky, jakékoli pyrotechniky či nouzového majáku byla příčinou toho, že pátrání trvalo tak dlouho.

Úřad se zabýval i funkčností záchranných vest. Kdyby kapitán a jeho kolegyně neměli záchranné vesty, podle BSU by se nejspíše také utopili, ačkoli vesty se ukázaly jako nespolehlivé. Všechny tři vesty byly během převrácení a záchranné akce tak poškozeny, že sotva plnily svou funkci. I to mohlo mít podle vyšetřovatelů podíl na smrti jednoho z jachtařů.

Mezi zmatečným tísňovým voláním z mobilu a lokalizací první osoby posádkou záchranné lodi Eugen uplynuly téměř tři hodiny. Vesty během této doby postupně degradovaly. V průběhu pokusu o nalodění zesnulého se jeho vesta zcela roztrhla, načež se tělo potopilo. Podle zprávy BSU měli trosečníci na sobě automatické vesty Secumar Ultra se zapnutými popruhy v rozkroku. Vesty třídy 150 Newton byly podle všeho spuštěny správně. V průběhu krizové situace se u všech tří vest utrhlo spodní zapínání vztlakového tělesa. V případě kapitánovy vesty byl po záchraně alespoň jeden ze dvou spojů stále neporušený.

Poškození vztlakové komory způsobí, že se vesta zdeformuje a přestane plnit svou funkci. Vesty byly zabaveny vodní policií a zkoumány společností Secumar v rámci vyšetřování BSU.

Generální ředitel společnosti Secumar Benjamin Bernhardt uvedl, že k poškození vest nejspíš došlo, když se námořníci drželi zádi jachty a vlny je opakovaně natlačily pod trup. „Provedli jsme více než 40 zátěžových zkoušek s různými kombinacemi materiálu, vedení pásu, náprsenek, zapínání a výztuh. Spoje již v některých případech vydrží více než textilie,“ uvedl Bernhardt.

Konstrukce vesty je vyzkoušená a testovaná již mnoho let, odpovídá platným normám, používá se i v modelech vyhovujících požadavkům Solas. Podle Bernhardta se nikdy nestalo, že by se záchytné popruhy přetrhly nebo vytrhly ze vztlakové komory.

 

Doporučení BSU

Námořní cesty mezi východofrískými ostrovy mohou být velmi zrádné. Každá z nich má svá specifika. Proto BSU doporučuje:

- v závislosti na přílivu/odlivu úžinami proplouvejte vždy po proudu

- pokud je třeba obeplout ostrov, pečlivě plánujte obě proplutí úžinami

- úžinami neplujte za tmy nebo za zhoršené viditelnosti

- za větru vanoucího od moře na pevninu silou 3-4 bft a tomu odpovídajícího stavu moře za přílivu by měla být plavba každou úžinou bezpečně možná. Pokud se vytvoří vysoké vlny, je lépe plavbu úžinou odložit

- vane-li vítr proti proudu, do úžin nevplouvejte. zejména od síly větru 5 bft jde o nebezpečnou konstelaci

- vždy plujte v plavební dráze ohraničené bójemi

- pod plachtami by jachty měly do úžin vplouvat jen v případě, že je v závětří dostatek místa

- při plavbě po větru plujte pod přední plachtou, abyste snížili riziko nezamýšlené halzy

- motor by měl být v provozu nebo v pohotovosti, aby udržel loď na kurzu.

 

BSU také zveřejnila doporučení změnit požadavky na zkoušky SBF See (licence k vedení námořního rekreačního plavidla) tak, aby byli jachtaři na takové situace lépe připraveni.

Na horu