Šedivé ráno v Milně
Daniel Vodička

Šedivé ráno v Milně

Slunce se schovalo ze předzvěst fronty. Lehký, ale vytrvalý noční deštík s rozbřeskem ustal. Nástup rána byl pomalý, vše je šedivé, jednolité, bezbarvé, vlhké a špinavé od saharského písku. Říjnový čtvrtek na dalmatském ostrově. Bez turistů, beze zmatků, jen všední čekání každé další ráno.

Místní svět má dvě polohy, zběsilou sezónu v letní vedru a ospalý zbytek roku. Přivandrovalé restaurace zavřou, ulice se uvolní, v kavárnách se popíjí ranní káva na rozjezd dne. Vše zpomalilo na běžnou jižní rychlost. Rybáři opravují své loďky, dělá se víno, bude také čas na olivy.

Na to ale nemyslí závodníci rallye. Ráno fronta před sprchou, která se točila před restauraci, kolem pacholete a k recepci.  Ani není třeba znát kód 1602, což je dle mých informací rok založení první ACI maríny v Milně, dveře se nestíhají zavírat. Potom snídaně, dát se do pořádku po včerejším meziposádkovém družení se a na vodu.

Nyní směřujeme k pobřeží Šolty, kde bude startovat navigačka. Na moři jugo, zde uvnitř je to slabší. Když se vše povede, po navigačce budou následovat dva karusely.  

Na horu