Mají být kotevní bóje v každé zátoce?
Další zátoka, kde se platí! Tak si stěžují zkušení jachtaři v Chorvatsku na kotevní bóje, které se šíří Jadranem jako COVID Evropu v roce 2020. Pojďme se ale na bóje podívat z více úhlů.
Za vším jsou peníze
Proč se Chorvatskem šíří bójková pole? Za vším jsou peníze. Zřejmě je to dobrý byznys. Jinak by se do toho provozovatelé bójí nepouštěli. Odhaduji, že v celém Chorvatsku se přibližně nenajde ani jeden provozovatel bójí, který by to dělal jen proto, aby pomohl jachtařům při jejich dovolenkových plavbách.
Chtějí to jachtaři?
Je o kotevní bóje zájem, nebo jen připravují jachtaře o místa k zakotvení? Mně například bóje na mnoha místech překáží. Je to ale tak u většiny jachtařů? Obávám se, že pro většinu těch, kteří plují na charterových jachtách, jsou bóje darem seslaným z nebes. Kotvit neumí a bezpečně se cítí na mooringu, nebo na bóji. Rvačky v sezóně o poslední volné bóje jasně ukazují, že lidé bóje požadují. Nabídka a poptávka hovoří jasně.
Vystrnadit kotvící jachtaře
Bóje jsou obvykle v místech, která jsou vhodná i na kotvení. Instalace bójí ale znemožňuje kotvení. Někteří skippeři by možná i zakotvili, kdyby bylo více míst ke kotvení vhodných. Nemyslím si však, že se to týká většiny. Myslím, že většina charterových jachtařů se například v Chorvatsku necítí na kotvě jistě.
Ničení mořského dna, argument pro bóje
Foto Pavel Nesvadba
Kotva před porostem posidonie
Je tu ale ještě otázka ekologie, otázka ničení mořského dna. Dříve se po Jadranu proháněly menší stovky jachet. Dnes jsou to v Chorvatsku vysoké tisíce. V zátoce, kde dříve občas stála jedna jachta, kotví dnes denně desítky lodí a rozrývají mořské dno svými kotvami.
Na dně zátok jsou (nebo byly) často porosty mořské trávy posidonie. Jde o mimořádně důležitý ekosystém. Kotvy obvykle v mořské trávě nedrží, to ale neznamená, že se jachtaři nepokoušejí v trávě kotvit. Kotvy tahají po dně a provádějí jeho orbu. Obnova porostů posidonie přitom trvá desítky až stovky let. Tam, kde se posidonia zničí, se z mořského dna stává poušť. Bohatý život je pryč.
Jedna kotva dříve dno zátoky nezničila. Navíc zkušenosti jachtařů byly v letech dávno minulých obvykle větší. Věděli, kde kotva drží a kde ne a podle toho se chovali. Ničení bylo zanedbatelné.
Dnes je situace jiná a během jediné sezóny je možné dno atraktivní zátoky změnit z louky v poušť minimálně na desítky dalších let. Není to v zájmu přírody a nemělo by to být ani v našem zájmu. Příroda je to, proč na moře jezdíme. Mimo jiné.
Ekologie je tedy jedním z argumentů pro kotevní bóje. A je to velmi silný argument. V takovém případě by ovšem měla nastoupit jiná cenová politika. Chceme-li chránit mořské dno, nemůžeme si z ochrany přírody dělat oslíčku otřes se.
Nechtěl bych, abych z článku vyzníval jako zastánce kotevních bójí vždy a všude. Tak to není. Mám raději kotvení. Na druhou stranu chápu, že kotevní bóje mohou být velmi efektivní ochranou mořského dna před ničením. Tento účel mi přijde naprosto legitimní. Také si myslím, že bychom měli stát v první řadě ve chvílích, kdy jde o ochranu mořského ekosystému. I když to může být na úkor naší osobní svobody.