Jak vás snese vítr?

Při kapitánských zkouškách se počítá s dryftem. Jeho hodnota je zadaná, proto se s ním většina netrápí. Kolik ale vítr snese loď ve skutečnosti?

Plujete na stoupačku kurzem xxx° a snažíte se obeplout mys před přídí. Zdá se, že by to mělo v pohodě vyjít. Realita je nakonec jiná a vy musíte udělat obrat. Proč tomu tak je?

Je to způsobeno dryftem, neboli snosem větrem. Vítr nepohání loď jen dopředu, ale také ji snáší bokem, do strany. To je dryft.
Dryft je úhel mezi kurzem, kterým míří příď lodě a kurzem, kterým skutečně pluje proti vodě.

To je ale věc, kterou většina z vás zná. Jak ale dryft zjistím? Jaká je jeho hodnota?

Hodnota dryftu je dána více faktory. Obvykle se nijak přesně nezjišťuje, velikost snosu se odhaduje. Minimální dryft je při plavbě na zaďák, maximální při plavbě na stoupačku.

V knihách se obvykle uvádí tyto hodnoty dryftu
 

Obvykle se pro plavbu ostře proti větru uvádí dryft kolem 10°, ale v silném větru a ve vlnách může být větší.

Rada na závěr

A ještě jedna rada na závěr. Plujete ostrou stoupačku a před sebou máte mys, který potřebujete přestoupat. Zdá se, že to dáte, ale je to jen taktak.
Kormidelník má v takové situaci tendenci přestoupávat. Pluje ostřeji, než je vhodné. Příď sice míří dobrým směrem, ale směr, kterým loď pluje, je výrazně horší, než by bylo možné. To je vlivem snosu.

Výsledkem je, že překážku stejně neobjedete, budete muset křižovat a ještě plujete pomalu. Proto nepřestoupávejte. Jeďte jen kurz, který vám vítr dovolí. Výsledek bude lepší.

Když nedrží kotva Ryba na rozdávání, ženy proti policii a jaro bez šparglu