Dva mosty, dva dny, tři stěžně
Most, o kterém je tu nejprve řeč, většina jachtařů zná. Jmenuje se Ždrelac. Most spojující ostrovy Ugljan a Pašman. Je 16,5 metru vysoký. Zářezy na hraně mostu ukazují, kolik skiperů se rozhodlo exaktně ověřit výšku stěžně své jachty. Nálepka v kokpitu může být vtip a 20 metrů v papírech? Kdo ví, jak to měřili…
Nebo je to jinak. Pracovník charterové společnosti předává loď, ukazuje na nálepku v kokpitu a zdůrazňuje, že loď most Ždrelac neprojede. Skipper, který posádce slíbil Kornati, chápavě přikyvuje hlavou a podepisuje místopřísežné prohlášení, že se pod most nevydá. Pak odváže v Sukošanu lana, kopne do vrtule a za 25 minut už kroutí hlavou zapříčenej pod mostem. To je zase začátek dovolené…
Proč tomu tak je? Vláďa Bezecný, majitel charterové společnosti Bemex, která sídlí v Sukošanu, jednou zkoušel, jestli charteroví hosté vědí, o čem se mluví, když je jim průjezd pod mostem zakazován. Chtěl po hostech, aby mu ukázali na mapě, nebo ve skutečnosti, o jaký most se jedná. A nic... Podepsali, ale nevědí. A nevzrušují se tím...
Za pátek a sobotu každý den jedna. Jeden katamaran, který zůstal pod mostem vzpříčený a jedna zřejmě Bavaria. Vypadá to tak na šestačtyřicítku…
A pak je tu ještě jeden nešťastník v Tisnu na Murteru… Vypadá to, že sezóna je na svém vrcholu.