Ďáblův vynález
Je mnoho vynálezů, které pocházejí od samotného ďábla. Například takový Facebook, kde se lidští tvorové utvrzují ve svých pravdách. Nebo tiskárna k počítači, která většinou, když je třeba, netiskne. Co by mohlo být vynálezem ďábla na běžné plachetnici?
Je to samopřehazovací kosatka. Malý hadr na přídi, který při obratu přelétne z boku na bok. Bez nutnosti cokoli udělat. Prý samé výhody. Kormidlem točíte jako volantem ve škodovce a plachty se přehazují sami.
Ano, přehazuje se sama. To taková kosatka umí. Vypadá to ale na její jedinou dovednost. Zvláště v řeckém provedení, když soustava kladek, která má správnou funkci zajistit, již dávno není původní a místo ní je tam zbastlené cosi, co svojí délkou originální soustavu dvojnásobně přesahuje. Výsledkem kladkové improvizace je pytel na plachtě, který při nejlepší vůli nejde napnout. A to se vůbec nebavím o tom, že by měl jít vytrimovat. Břicho dole, zadní lem otevřený.
Aby bylo možné s něčím takovým jet, je třeba na již tak malé kose navinout nejméně dvě otočky na rolfok. I když nefouká. Výrazně se tak snižuje rozpětí větru, při kterém je kus dakronu nazývaný optimisty plachtou, použitelný pro pohon jachty.
Samopřehazovací kosa je hnus, velebnosti. Vynález ďábla, který nemá na jachtě určené k plavbě na plachty, co dělat. Myslím charterovou jachtu. A říkejte si k tomu, co chcete.
Nebo jsem ani po letech neobjevil jeho kouzlo.