Alternativní cíl
Letní situace v atraktivních zátokách na Jadranu (a nejen tam) připomíná kladenský zimák, když při výluce v NHL přijel domů Jarda Jágr. A připlouvají další a další jachty. Už to není bezpečné kotviště, ale past, která může kdykoli sklapnout.
V takových chvílích jsou patrné dva problémy. Tím jedním je neschopnost vyhodnotit riziko, kterému vystavuji sebe, posádku a samozřejmě i okolní jachty. Kotviště je bezpečné jen do určité kapacity. Od určité naplněnosti stačí, aby vítr během noci trochu změnil směr a začnou karamboly, které nebude snadné ve tmě řešit. I odjezd je v takové chvíli náročný, když kotva leží kdovíkde.
Druhou částí problému je absence alternativního cíle. Chceme nocovat například v Zaklopatici na Lastovu, ale připlouváme pozdě. Zátoka je plná. Na bezpečné stání to nevypadá. S podobnou situací musím dopředu počítat, musím mít alternativní řešení. Na Lastovu je to zrovna celkem snadné, k dispozici jsou Mali a Veli Lago, nebo Skrivena luka na jihu ostrova. Jsou ale místa, kde alternativní cíl může být několik hodin daleko. Musím počítat s tím, že můj primární cíl nemusí být finální zastávkou. Neměl bych se dostat do situace, že jsem nezkušený jachtař, nechci plout s posádkou v noci a v sedm večer stojím před plnou zátokou a jsem zaskočen. V takové situaci jsem tlačen do rozhodnutí, o kterých si sám myslím, že nejsou bezpečná.
Nechci-li plout v noci, připlouvám do primárního cíle tak, abych stihl případně doplout do cíle sekundárního. Je to sice omezující, ale je to bezpečné. A jako skipper turistické jachty, který je zodpovědný za loď a za posádku, bych vždy měl preferovat bezpečnost.
Může se samozřejmě stát, že i sekundární cíl bude plný, ale pak už je asi dáno, že se na noční plavbu budeme muset vydat. Ať už chceme, nebo nechceme. Nic v životě není stoprocentní a my jsme pro bezpečnost udělali (téměř) maximum.
Pokud chce posádka vidět Korčulu a vy jako skipper máte pocit, že místo k stání není bezpečné, musíte si prosadit svůj názor. Případně je ještě jedna možnost. Zavést kotevní hlídky. Když začnete noční hlídky rozdělovat, posádka si obvykle uvědomí, že i méně atraktivní sekundární cíl je vlastně celkem fajn.