Z Evropy do Jižní Ameriky na Global Surveyor
Global Surveyor je plachetnice do nepohody. Na její palubě jsem se vydal z Kapverd do Brazílie. Loď pokračovala dále až do jižních polárních krajů.V prvním dílu této plavbu doplujeme do brazilského Recife.
Go West Sailing založili dva Češi žijící ve Skotsku. Firma provádí RYA školení všech klasifikací a chartrování lodí. Láska k Islandu a Grónsku je přivedla ke koupi bytelné expediční plachetnice, schopné tyto náročné terény zvládat s přehledem a bezpečně.
Global Surveyor je 70stop dlouhá ocelová plachetnice s ičkovými žebry každých 30cm a sílou pláště 1 cm. Má nezávisle oddělenou kormidelnu a kotevnu. Vnitřní část má pět nezávislých kajut s oválnými ponorkovými hermeticky uzavíratelnými dveřmi. Čelen zpevňuje spodní ostruha. Konstrukce je kalkulována na přímý naraz do ledu, či plné zatopení dvou komor s poklesem čáry ponoru o 5 cm. Ponor 2,8 m, šíře 5 m, mohutný 20 m stěžeň, okrajem chráněný kokpit a krytý pilothouse. Nádrže na naftu i vodu každá o obsahu 2000 litrů a hmotnost 50 tun dělají z Globálu loď předurčenou k expedicím. Prohodit jednu sezónu ze severní polokoule za jižní byla pouze otázka času. Je pochopitelné, že logistika přesunu je velmi náročná a entuziasmus majitelů ohraničen nekonečnem.
Kapverdy
K přeplutí Atlantiku směr Brazílie jsem se připojil po ČNR (jako člen SEA U SAILING teamu jsem nemohl nechat chlapce skončit druhé beze mě). Na Global jsem se nalodil na Kapverdech. Marina Mindelu na ostrově San Vincento skýtá vše potřebné pro přeplutí ať již do Karibiku, či kamkoli jinam Využívána je i při závodu ARC. Milí lidé, modrooké kreolky, dobré jídlo i klima, obchody. Vše na malém prostoru s příchutí exotické Afriky střižené do částečně evropského kabátu. Jen pozor, v době pasátů zde vane prakticky nepřetržitě vítr o síle 25kn, mezi ostrovy dělá trysku, kde přirozeně zesiluje a dělají se velké vlny.
Proběhla příprava. Posádka složená ze spolumajitele a kapitána Aleše Kafky, dvou děvčat ze Slovenska Julie a Petry, dalšího Aleše, Petra a mě už čekala pouze na poslední Julii z Kanady, která si jela nejen splnit sen, ale zároveň i napluté míle a trénink na Yachtmaster Ocean. Poslední stažení počasí, rychlá snídaně a v pondělí 25.října 2021 jsme vypluli směr Brazílie. Vyjeli jsme z krytí zátoky, vytáhli plachty a kurzem 200 směr Recife.
Plavba na jih
Rozděleni jsme byli na tři skupiny se službou po třech hodinách. A tak nastala oceánská rutina cyklujících se služeb. Nejedete-li závody a máte nádrže na 2000tis litrů nafty, není moc co navigačně řešit. Snad se jen snažíte projet co nejrychleji rovníkovými tišinami. Ale počasí se měnilo jak na běžícím pásu a po každém stažení přes Iridium jsme jen zírali na změnu, která předešlý den nebyla vidět.
Služba střídá službu, snídaně, oběd, večeře. Lehká korekce plachet. Jede se velmi defenzivně, nikam se nespěchá. Tudíž na noc refujeme hlavasku na první, při silnějším větru i na druhý ref a necháváme pouze staysail. Kdo někdy byl na větší lodi či závodní, jistě slyšel nebo viděl running backstay který se nastavuje na návětrnou stranu při použití staysail. Tímto se vyrovnává tah z kratšího stěhu na stěžeň.
Kanadská Julie, která dělá na naší hlídce watch-leadera pracuje v rámci své zkoušky se sextantem, pečlivě provádí výpočty, zapisuje polohu a následně kontroluje s pozicí na GPS. Kdo nezkusil a neví, bude nejspíš překvapen faktem, že odchylka 5NM je excelentní výkon a zároveň představuje dohledovou vzdálenost pevniny.
Rovník
Foto Facebook Tomáš Maďar Zima
Rovník
S přibližujícím se equatorem se zvyšuje teplota a vlhkost. Noci jsou únavné a spánek není zdaleka dostačující a odpočinkový. Transat závod je pro mne šílená představa, obzvlášť po této zkušenosti. Po cca 990MN vody narazíte na první kus pevniny. Pár kamenů s jedním majákem se jmenuje Ostrov Belmonte a šutr vedle Sao Paulo. Celé uskupení se skládá z šesti větších a mnoha menších šutrů, které trčí uprostřed ničeho. Kolem krouží vládcové nebes, racci a čejky, jasné symptomy jejich přítomnosti jsou vidět všude na okolních skalách. Tady už jste na 55. minutě od pověstné dělící linie. Přeloženo do češtiny cca 55NM od rovníku.
Následující den, čtyři minuty po půlnoci přeplouváme rovník. Celá posádka je vzhůru, otvíráme láhev sektu zapomenutého na dně lednice a připíjíme na vzácný okamžik každého námořníka.
Fernando De Noronha
Foto Facebook Tomáš Maďar Zima
Fernando de Noronha
Nezměněným kurzem, pouze s malou korekcí podle úhlu větru, míříme k dalšímu bodu naší plavby, ostrovu Fernando De Noronha vzdáleného cirka 350NM. Kolem celého ostrova je chráněná sea lover zone s malou výsečí k jedinému přístavu. Kotvíme v zátoce a již z dálky vidíme nádherné tropické bílopísečné pláže. Spouštíme dinghi a po skupinách vystupujeme ve velmi čilém přístavu, jehož hlavní náplní dne je rybolov a nepochybně také potápění. Prakticky vše, co plave má naložené tlakové láhve, z čehož usuzuji, že zde musí být zajímavá místa na potápění. Hned na vyvýšenině nad přístavem je exotická palmová restaurace s neskutečným výhledem, velmi chutným jídlem a supersilnou caipirinhou.
Následuje prohlídka ostrova, který skýtá vše, co byste od tropického ráje očekávali, kostel, pláže, všude historická děla, pevnost, tropické stromy a rostliny. Na ostrově turisticky orientovaném na Brazilce narážíme na první zvláštní realitu Brazílie - nemožnost koupě SIM karty bez průkazu totožnosti. Což nás nemile překvapuje, na Kapverdech si za 5 EUR koupíte 10 GB a frčíte jak na drátě. Na pořadu je nákup, přespání, kontrola, očista pod lodí a pluje se dál směr Recife. Kanaďanka si chytře koupila letenku na pevný termín a trochu nestíháme, čeká nás dalších 290NM.
Nelákavé Recife
Foto Facebook Tomáš Maďar Zima
Global Surveyor v Recife
Pevnina, Recife. Město a přístav, kde pokud nemusíte, opravdu nepřistávejte. S kapkou nadsázky zde můžete točit postapokalyptický film. Město v zákrutu delty řeky, příliv skáče cca dva metry. Je tu jedna mělká marina s malým T molem vytrčeným do proudu řeky. Místní průvodce na člunu křičící, jak se o nás a vše postará. To vše nás nenásilně přimělo k přistání na místním nábřeží přímo před místní „luxusní“ restaurací. Rozjíždí se kolo formalit, kde žádná hlava neví, co dělá ruka. Aleš jezdí od policistů ve městě k policistům na letišti a zpět. Celý proces přihlášení a odhlášení, který stejně neproběhl, jak měl, trval krásné tři dny. Nutno dodat, že za poslední dva roky jsme prý byli první turistická loď ze světa, která zde přistála.
Absence jakékoliv síťové infrastruktury, voda, elektřína, čerpací stanice, V mezičase plníme nádrže velmi speciálním způsobem. Průvodce sehnal malé nákladní auto. Nakoupil kanystry, kdesi je naplnil vodou a přivezl. Nastává akce kanystr z auta, hadice a spádové přečerpávání do lodi pěkně barel po barelu. Následně se pěkně vyklepou od vody a do těch samých se přiveze nafta a celá akce se opakuje. Krásný program na celé parné odpoledne. Blízkost restauračního zařízení je jediná záchrana a místní pinacoláda je luxusní a alkoholově velmi vydatná. Nevím, zda kvůli nám, ale každých cca deset minut projede kolem policejní auto a je pravda, že si nikdo z lidí nedovolí přelézt zábradlí blíže ke Globálu. O víkendu na místním náměstí a v okolních historických uličkách probíhá slavnost. Trhy a představení místních hudebních skupin skládajících se zejména z bubeníků. Jejich hudební produkce je typicky brazilsky podmanivá a působivá.
Druhou část plavby přineseme zítra.