Proč funguje otáčení na vazáku i na lodi se dvěma kormidly?
To že se nám loď začne otáčet kolem lana, když přidáme plyn dopředu, už asi víme. Často ale na našich kurzech slýcháme, že proto, aby se loď začala otáčet, je potřeba vytočit kormidlo. Je tomu opravdu tak? A jak to funguje i na lodích se dvěma kormidelními listy?
Podstata tohoto manévru je ukryta jinde. To že se nám loď začne otáčet kolem vyvázaného lana je primárně díky ramenu síly (páce), kterou tvoří vazák a propeler. Právě tato páka začne loď stáčet. Zatočení kormidlem tedy nutně není potřeba, aby to začalo fungovat. Pokud mám loď s jedním listem kormidla, mohu samozřejmě natočení kormidla použít. Tím přidám extra sílu k manévru, přidá se totiž prop wash. Tedy tlak proudu od vrtule do kormidla a manévr je tak účinnější. Na dvoulistých lodích tuto možnost nemám, ale benefitem je pro mě šířka lodi. Plachetnice se dvěma kormidelními listy bývají poměrně široké na zádi. Tedy i rameno síly mezi vazákem a vrtulí je větší, a proto se i dvoulistá loď bude ochotně stáčet kolem lana. V praxi tedy lze u dvoulistých plachetnic při tomto manévru nechávat kormidlo rovně. Jeho správným natočením ale rozhodně nic nezkazím, i když vliv bude jen minimální. Loď se nepohybuje, na kormidle je jen minimální obtékání. Natočené kormidlo začíná být účinnější až v momentě, když se loď začne vodou alespoň trochu pohybovat. Kdo ale začínal na jednolistých lodích, má už pravděpodobně grif a kormidlo natáčí přirozeně na stranu lana - do návětří.
Někdy, typicky za bezvětří, se může na jachtě s jedním listem kormidla hodit naopak natočení kormidla na druhou stranu. Třeba když si prostě potřebuji odtlačit záď od vedlejší lodi. Zde pak kombinuji propwash, který ovlivní více záď lodi a otáčení špičky lodi, která je víc ovlivněna pákou vazák - propeler.
Důležité je si uvědomit, že to kam se mi loď otáčí, definuje zmiňované rameno síly. Kormidlo zde hraje druhé housle a lze ho využít různě.