Mít či nemít? Je záchranná vesta zbytečná?
Mezi českými jachtaři zejména v chorvatských vodách se záchranná vesta moc nenosí. Nejen fyzicky na těle, ale jaksi není v módě. Letošní jaro je na Jadranu nebývale studené. Ke konci května dosahují teploty moře stěží patnácti šestnácti stupňů a také vítr mnohdy překračuje rychlost 30 uzlů. Zúčastnil jsem se letos již dvou regat, každá měla na startovním poli více než 40 lodí a moře rozhodně nebylo klidným rybníkem. Posádky, které měly po celou dobu závodů záchrannou vestu bylo možné napočítat na prstech jedné ruky. A to včetně nočních plaveb během Velikonoční regaty.
Pravidlo 1 – 10 – 1
Podle britské RNLI se za studenou vodu považuje teplota 15 stupňů a méně. V případě nečekaného pádu do studené vody nastává takzvaný cold water shock, což je situace, kdy tělo reaguje hyperventilací a člověk pár chvil není schopen ovládat své dýchání a další tělesné funkce. Tato situace obvykle přejde po minutě, kdy se zklidní dech a může se pokusit situaci řešit.
Ve studené vodě máme dalších deset minut na to, abychom se sami zachránili. Po přibližně deseti minutách začíná ochabovat svalstvo a plavání se stává velmi obtížné, ne–li nemožné.
Po hodině ve studené vodě nastává podchlazení organizmu (hypotermie) a tady jde již skutečně o život. Není–li poskytnutá adekvátní péče, důsledkem může být smrt.
Jednoduché pravidlo 1 – 10 – 1 nám ve stručnosti říká, jak dlouho ve studené vodě přežijeme. Minutu po pádu, abychom překonali šok, 10 minut po pádu, abychom se sami zachránili, hodinu po pádu, abychom byli schopni přežít.
Vesta
Záchranná vesta (samozřejmě oblečená záchranná vesta, ve skříni v podpalubí moc práce neudělá) pomůže tonoucímu přežít. Zejména pro cold water shock je zcela zásadní. Vesta je konstruována tak, aby udržela dýchací cesty nad vodou a nedošlo k utonutí. Také v druhé fázi 1 – 10 – 1 nám dává šanci udržet se na hladině, i když už svaly v důsledku podchlazení začínají ochabovat. Záchranáři tak mají čas se pokusit tonoucího vytáhnout. V poslední fázi je záchranná vesta naprosto nezbytná. Bez ní nebudeme schopni ve studené vodě plavat a člověk utone mnohem dříve, než se k němu někdo vůbec dostane.
MOB
Nácvik situace MOB (man over board – muž přes palubu) by měl být standardní součást výcviku kapitánů. Také by to měla být první věc, kterou si vyzkoušíme při vyplutí na moře v případě nezkušené posádky. I pro ostřílené námořníky není tento manévr úplnou hračkou. Máme–li vytažené všechny plachty, tak zvládnout MOB do deseti minut není špatný výsledek. Používáme–li spinakr, je 10 minut dost optimistických. A jak je uvedeno výše, po deseti minutách nastává postupné ochabnutí svalstva a ztráta schopnosti plavatči se jen udržet na hladině. Jsem–li v situaci, kdy na lodi je parta nováčků, tak se doba vylovení tonoucího značně prodlužuje. A když je skiper jediným člověkem, který umí ovládat loď a náhodou přepadne přes palubu, zdá se být tato situace v podstatě neřešitelná.
Nosit či nenosit?
V podstatě není jediný důvod, proč vestu nenosit. Moderní samonafukovací vesty jsou malé, pohodlné, nebránící v pohybu. Také jejich cena je minimální. V Decatlonu se základní model prodává za 1500,-- Kč, špičkové vesty od firmy Crewsaver nebo Spinlock stojí okolo pěti až šesti tisíc. Vesta je téměř bezúdržbová, stačí jednou za rok manuálně vestu nafouknout a vyzkoušet, zda z ní neuniká vzduch, jednou za dva roky vyměnit kapsli a jednou za pět let dát novou bombičku. Náhradní kapsle a bombička stojí několik set korun. V podstatě drobné při srovnání ceny života.
Nedávno jedna z největších a nejznámějších českých jachtařských škol prezentovala své výcvikové video z jarního kursu jachtingu v celku slušném větru, kdy žádný ze studentů, natož instruktor vestu neměl. Na můj dotaz na Facebooku reagovali tak, že je to na rozhodnutí instruktora, zda si vestu vzít či ne. Dalším argumentem bylo, že na lodi jsou jenom neforemné pěnové oranžové vesty. Jsem přesvědčen, že uvedené argumenty jsou jen výmluvou a dávají špatný příklad novým začínajícím kapitánům. Vybavit instruktora samonafukovacími vestami pro celou posádku by měla být povinnost. Právní důsledky takovéhoto opominutí jsou pak samostatnou kapitolou.
Kdo má zkušenosti ze severních vod, tak mi potvrdí, že záchranná vesta je standardem. Všechny jachtařské školy ve Velké Británii si nedovolí vyplout, aniž by studenti s instruktorem v čele neměli oblečenou záchrannou vestu. Také zkušení jachtaři z přístavu vyplouvají s vestou. Bohužel mezi jachtaři (a nejen českými) je cool vestu nemít.
Takže odpověď na otázku zda mít či nemít je jednoznačná. Mít a nestydět se za to. Naopak.