Napadání jachet jako kulturní rituál. Vědci kroutí hlavou nad chováním kosatek
Jan Koukal

Napadání jachet jako kulturní rituál. Vědci kroutí hlavou nad chováním kosatek

Od roku 2020 dochází k opakovaným útokům kosatek na plachetnice u pobřeží Atlantiku na Pyrenejském poloostrově a v Gibraltarském průlivu. Nyní jich přibývá - začátkem května skončila interakce se skupinou kytovců potopením jachty poblíž jihošpanělského Barbate, tento týden byly nahlášeny další dva incidenty, z nichž jeden oznámil účastník Vendée Globe Sébastien Destremau. Chování kosatek se mezitím stalo předmětem intenzivního zkoumání vědců, kteří přicházejí se zajímavými vysvětleními.

Časně ráno 5. května kosatky poškodily plachetnici Alboran Champagne u Barbate na jihu Španělska tak vážně, že se zlomilo kormidlo a do podpalubí začala pronikat voda. Čtyřčlennou švýcarskou posádku se podařilo zachránit, loď se potopila při vlečení do přístavu. Loni 1. listopadu došlo k útoku kosatek asi 25 kilometrů západně od přístavu Viana do Castelo. Čtyřem členům posádky plachetnice plující pod francouzskou vlajkou se rovněž nic nestalo. Zachránili se na nedaleké plachetnici. Jejich loď se však potopila. O čtyři měsíce dříve nedaleko rybářské vesnice Sines v Portugalsku se po kontaktu s kytovci potopila portugalská plachetnice, její posádka se dostala do bezpečí na záchranném člunu.

To jsou případy, kdy setkání s mořskými savci skončila potopením lodí. Nespočet dalších se obešel bez tak drastických následků. Naposledy toto pondělí zasahovali záchranáři opět u Barbate po kolizi lodi se skupinou kosatek. Tříčlenná posádka vyvázla bez zranění, loď se však stala neovladatelnou a byla odvlečena do přístavu. O deset hodin později zaznamenal útok kosatek na video účastník Vendée Globe Sébastien Destremau.

 

Pětina lodí kaput

Pobřežní pás od Gibraltaru po Galicii se od července 2020 stal rizikovým revírem především pro plachetnice o délce do 15 m. Jen výjimečně se cílem záhadného chování mořských savců stávají motorové nebo rybářské čluny. Informují o tom vědci z pracovní skupiny GTOA, která se tímto fenoménem zabývá.

Pracovní skupina chování kosatek sleduje již delší dobu. Od července do prosince 2020 zaznamenala 51 interakcí. V roce 2022 bylo do října zaznamenáno přibližně 180 interakcí a do konce roku 207. GTOA zaznamenává interakce na online mapě.

Od července 2020 do října 2022 došlo mezi marockým pobřežím a francouzskou Bretaní k celkem 443 interakcím mezi kosatkami a plachetnicemi, přičemž 19,6 procenta zúčastněných lodí bylo poškozeno natolik, že musely být odtaženy. Řeč je přitom pouze o nahlášených případech.

 

Učte se!

Kosatky se při svých akcích obvykle zaměřují na kormidlo, které taranují, tzn. poškodí jej nárazem. Proč se zaměřují takřka výhradně na nejekologičtější plavidla - plachetnice do 15 m? Výzkumníci tvrdí, že u incidentů nevidí žádné důkazy vyloženě agresivního chování. Proto nehovoří o „útocích“, ale o „interakcích“. Možnými příčinami podivného chování by podle vědců mohla být konkurence s rybáři o potravu, případně fakt, že kosatky si k nelibosti rybářů rády pochutnávají na tuňácích nastražených na dlouhých vlascích. Dalším důvodem může být přílišná intenzita bobtnajícího turistického odvětví - pozorování velryb.

Vědci ale jdou ještě dál a zvažují i jiná vysvětlení. Vypozorovali například, že tento vzorec chování se od dospělých kusů nyní učí i jejich potomci. Několikrát byla mladá zvířata přítomna zásahům dospělých kosatek a pozorovala je. Neobvyklé chování by se tedy mohlo v populaci rozšířit a přetrvávat po mnoho let.

„Mnohé nasvědčuje tomu, že zde máme co do činění s jistým kulturním vývojem, přičemž kulturou se rozumí zastavování určitých lodí. Přesně vědí, co pro to mají udělat. Je to více než úžasný a fascinující výkon inteligence a zároveň dilema,“ řekl biolog Ulrich Karlowski z Německé nadace pro ochranu moří.

„Zdá se, že celá věc si žije vlastním životem. Na původním spouštěči už pravděpodobně nezáleží. Dělají to, protože mohou a protože jim to nějakým způsobem přináší potěšení. Možná těmito více než neobvyklými akcemi také trénují sociální soudržnost nebo jde o koordinační cvičení, podobně jako při fotbalovém tréninku v malých skupinách,“ vysvětluje Karlowski. „Je nezbytné najít neinvazivní řešení, aby se námořníci už nemuseli obávat setkání s ohroženými kosatkami iberskými.“

 

Hlavně klid

Jak GTOA, tak britská Cruising Association stanovily bezpečnostní protokoly, které by se měly dodržovat v případě útoku kosatek. Mimo jiné doporučují vypnout motor, autopilota a echolot a nearetovat kormidlo - pokud to stav moře a povětrnostní podmínky dovolí.

Na výše zmíněné mapě také GTOA vyznačuje jak bezpečné oblasti, tak oblasti s možným výskytem kosatek. Jde ale o pomoc bez záruky - informace jsou založeny na údajích poskytnutých námořníky.

Vyloučením některých podnětů, jako je rychlost, hluk, hektické pohyby na palubě (odhánění, křik), kosatky zřejmě ztrácejí o objekt zájem. To také znamená zachovat co největší klid během útoku kosatek na palubu. To jistě není snadné, ale vědci jsou si jisti účinností takového počínání, protože chytří mořští savci pozorují i reakce lidí. A pokud jejich akce nevyvolá očekávanou reakci, pravděpodobně se začnou nudit.

V letech 2020 a 2021 španělská vláda dvakrát dočasně zakázala plavby plachetnic do 15 m v určitých úsecích u pobřeží Galicie a v blízkosti Gibraltarského průlivu. Španělské ministerstvo životního prostředí mezitím spustilo projekt, jehož cílem je prozkoumat způsoby prevence a omezení útoků kosatek. Mimo jiné plánuje vybavit šest kosatek vysílačkami.

Zapojila se i Cruising Association, která žádá námořníky, aby vyplnili dotazník o svých plavbách v postižené oblasti. Je důležité, aby informovali i o bezproblémových plavbách, protože jen tak lze zjistit trendy a přijmout adekvátní opatření.

 

Kosatky nejsou jediné

Kosatky iberské jsou subpopulací odlišnou od těch ostatních v severovýchodním Atlantiku. Čítá pouze asi 50 zvířat a podle Světového svazu ochrany přírody IUCN je ohrožena vyhynutím a pod přísnou ochranou.

Ne všechny kusy se zajímají o lodě. Tým GTOA zatím pomocí fotodetekce identifikoval 15 nejaktivnějších jedinců. Jako identifikační znak slouží tvar hřbetní ploutve. Fotografie zaslané námořníky tak umožnily jejich porovnání s fotografiemi z katalogu foto-ID a následně identifikaci daných zvířat, která byla pojmenována kosatky GLADIS.

Kosatky nejsou jedinými velkými mořskými tvory, kteří se zajímají o plachetnice. Dne 21. února 2022 došlo 800 km od Kapverdských ostrovů k podivnému setkání kulohlavců (Globicephala macrorhynchus) s plachetnicí na cestě do Francouzské Guyany. Savci dělali posádce nevítanou společnost tři dny. Na rozdíl od kosatek vráželi přímo do trupu plachetnice a působili agresivně. Jejich útoky nakonec trup nevydržel a praskl. Posádce se ale podařilo trhlinu utěsnit.

Na palubě napadené plachetnice byli shodou okolností tři vědci zabývající se životním prostředím. Jeden z jejich předpokladů zní, že agresivní chování mohlo být způsobeno intenzivním průmyslovým rybolovem u afrického pobřeží Atlantiku. Životní prostředí těchto kulohlavců se totiž překrývá s rybolovnou oblastí FAO 34, kde se loví především drahé druhy tuňáků.

Na horu