Kaprije se bouří
Daniel Vodička

Kaprije se bouří

Na ostrově Kaprije vypuklo povstání. Občanstvo odmítá pustit trajekt do přístavu. Ministr Božinović posílá na vzbouřené důchodce policejní jednotky.

Co se to stalo na jindy pokojném ostrově Kaprije? Co se to děje za bunt v místě, kde jediným vzrušením je příjezd trajektu s chlebem do místního koloniálu?

Vzbouření na vsi má souvislost právě s již zmíněným trajektem. Respektive s přístavem, kde trajekt přistává. Nebo má přistávat.

Starý přístav na Kapriji většina našich čtenářů nejspíš zná. Je ve vesnici. Přímo ve vesnici, 50 metrů do kavárny, 50 metrů do koloniálu, o kousek blíž na hlavní ostrovní náměstí. Nevýhodou přístavu je, že z času nebyl k přistání vhodný. Důvodem byla nepřízeň počasí. Pak čekali ostrované na čerstvý chléb marně.

To byla také jedna z příčin, proč bylo v roce 2018 rozhodnuto o postavení nového přístaviště. Leží západně od starého přístavu, u úžiny mezi Kaprijí a Kakanem. Připravil se projekt, poslal se do Bruselu, bruselské úřednictvo podumalo nad plány, udělilo štempl a na účtu v Záhřebu přistálo 3,5 milionu euro. Tenkrát se to ještě převádělo na kuny. Byla to spousta peněz.

Už samotná stavba přístavu se protáhla. Když už bylo celé přístaviště hotové a Jadrolinka si chtěla zastrčit šňůru od kasy do zásuvky, zjistilo se drobné opomenutí. Do přístavu nebyl zaveden proud. Muselo se opět kopat. Řezat hotový asfalt, drtit zatvrdlý beton.

Drobné nedostatky se podařilo vyřešit. Byl čas slavnostního otevření portu. Politici střihali pásky, cvakaly závěrky fotoaparátů. Přičísnout se, upravit kravatu, potřást rukama, pár fotek, kamera do zpráv a pryč, už o té díře nechci nic slyšet.

Jenomže se ukázalo, že Kaprije není hotový příběh. Že nejde o lapač hlasů pro příští volby. Spíše problém. Skoro by se chtělo říci … průser.

Proč?

Image
Protesty se táhnou již od minulého roku.
Obyvatelstvo na ostrově je převážně staré. Průměrný zimní věk (v létě je situace jiná) se výrazně blíží smrti stářím. A nyní jim posunuli přístav…

Dříve byl přístav v centru vesnice. Nyní je to 745 metrů daleko. Cesta do přístavu a zpět je s drobným zavrávoráním, které ke stáří patří, dlouhá 1,5 km. To už je porce! Pro důchodce. Trajektem si přitom nechávají na ostrov posílat nákupy, hnojivo na olivy, i novou ledničku. Z ostrovanů se tak zprovozněním nového přístavu stali turisté.

Navíc při schvalování projektu se mluvilo také o nové cestě z ostrovního centra do trajektového přístaviště. Ale na tu se zapomnělo. A tak musí ostrované klopýtat po staré šetnici, která má k silnici daleko. 1,5 km tam a zpět. Když z Šibeniku vyplouvá trajekt, na Kapriji se vydává procesí stařen v černém k novému přístavu.

A to je to, co se ostrovanům nelíbí. Proč protestují. Dvakrát denně blokují příjezd trajektu do nového přístavu. Bouří se a hrozí holemi směrem k Šibeniku. Nejsou vděční, jak by měli být, jsou rozhořčení. Útok na hlasy voličstva se nezdařil. Nový přístav je pro politiky prohrou, starostí.

A to ještě hrozí, že se na projekt znovu podívají úředníci z Bruselu. A bude se vracet 3,5 milionu…

Obyvatelé ostrova ale navrhují řešení. Nová cesta z centra Kaprije do nového přístaviště. A klimatizovaný autobus s plošinou pro nakládku starších a méně pohyblivých. S velkým nákladovým prostorem s automatickým otvíráním z pracoviště řidiče. Na nákupy. Plus řidič, samozřejmě. Na ostrově je nedostatek kvalifikovaných šoférů s řidičským oprávněním skupiny D. 

Na horu