Mladý ostrov vylétl z hnízda
Tento mladý ostrov, který je stále ještě ve svém migrujícím stádiu, potkal Radek Ivan nedaleko Igrane, Je to ještě děcko, přesto Otesánek narostl do rozměrů 3 x 3 metry. Podle předběžných šetření se vylíhl v deltě řeky Neretvy a s podzimním jugem zamířil na severozápad.
Dle vědců z oboru migrujících ostrovů se běžně tyto zárodečné fáze vydávají na svou pouť na sklonku léta, ale někteří línější jedinci vyčkávají až na poslední říjnové termíny, kdy již jsou svými unavenými rodiči doslova vykopnuti do světa.
Nyní čeká na mladý ostrov tvrdá zkouška. Musí přežít bouřlivou zimu. Migrující otok nejprve s jugem míří k severozápadu směrem ke Kvarneru a Istrii. Následně vyrazí v prudkých zimních bórách na jihozápad k italským břehům. Tam využije příznivý severozápadní proud a vydá se na dlouhou plavbu na jihovýchod k Otrantu. Odtud většina jedinců stejného druhu znovu migruje na severozápad k chorvatskému pobřeží, kde na jaře vyhledá vhodnou mělčinu nebo útes k zahnízdění. Najdou se však i tací, kteří zabloudí do teplejšího Jónského moře. Ty však již nenazýváme OTOK, ale NISOS.
Foto Radek Ivan
Poloha migrujícího jedince.
Takto vznikla v Jadranu většina ostrovů. Výjimkou je sopečná Jabuka a Susak. Ale ten je jen haldou písku, která obsadila jeden z útesů na severu Jadranu.
V posledních letech bohužel dochází k rozmnožování ostrovů stále řidčeji. To má negativní dopady na střednědobé výhledy chorvatského cestovního ruchu. V propočtech ekonomů se počítalo při plánování výstavby apartmánů s nárůstem počtu ostrovů o cca 100 za rok. Realita je bohužel méně než desetinová a velká část plánované výstavby tak musela být posunuta o několik let.
To vzbuzuje negativní emoce jak mezi investory, tak i u majitelů stavebních firem. Proto dostali chorvatští vědci za úkol bližší zkoumání ostrovních rozmnožovacích cyklů a vlivu globálního oteplování na ostrovní reprodukční schopnosti.