Aegean 600 2026: České posádky uspěly v náročném závodě
Letošního ročníku offshore závodu kolem řeckých ostrovů Aegean 600 se zúčastnily čtyři české posádky. Jde o náročný závod, při kterém posádkám dává pocítit svoji sílu prudké letní meltemi.
Do meltemi se startující lodě obvykle dostanou krátce po startu a obeplutí dvou bójí pod Poseidonovým chrámem na mysu Sounion. Naše posádka na Firstu 36 Be Calm společnosti COMPOTECH si právě při stoupačce zpestřila začátek závodu situací muž přes palubu a vypadlým genakrem. Poslední bóji po startu jsme proto obeplouvali jako třetí loď od konce.
Následovala rychlá plavba kolem ostrova Milos a průjezd pod až 300 metrů vysokými stěnami kaldery Santorini. Dalším bodem byl ostrov Kasos. Všechny tyto ostrovy se obeplouvaly levobokem.
Během plavby jsme se opakovaně potkávali s lodí Mary S typu JPK. Na její palubě majitel Pavel Štolba, Ondra Vachel a další členové posádky ze Slovinska. Obě lodě se zároveň střídaly na předních místech ve svých třídách.
Prudké poryvy a stoupačka k Rhodu
Za Kasosem čekala další zkouška v podobě silných poryvů v závětří ostrova. Následovala stoupačka kolem Karpathosu a Rhodu, kde se naopak objevovaly pověstné oblasti bezvětří. Závodní pole se zde opakovaně sjíždělo a znovu rozjíždělo podle toho, která loď jako první našla nový vítr.
Po obeplutí Rhodu levobokem jsme zamířili k dalšímu otočnému bodu, ostrovu Kandelioussa s majákem. Připlouvali jsme za tmy a s velkým respektem obeplouvali mělčinu s hloubkou jen 2,5 metru. Vlny přitom dosahovaly výšky přibližně 1 až 1,5 metru.
Za tmy jsme pokračovali k ostrovu Kos, kde opět přicházely silné poryvy o rychlosti až 40 uzlů. Po obeplutí severovýchodního cípu Kosu levobokem se situace změnila jako mávnutím proutku. Silný vítr vystřídalo bezvětří a začalo hledání sebemenších závanů.
Drželi jsme se blíže pobřeží Kosu a podařilo se nám z bezvětří vyjet. Mary S zůstala déle stát blíže k tureckému pobřeží.
Až k tureckým rybím farmám
S blížícím se rozbřeskem začala stoupačka k dalšímu otočnému ostrovu Agathonisi. Při hledání silnějšího větru jsme zajížděli až k tureckým rybím farmám. Ostrov jsme obepluli levobokem a zamířili k dalšímu průjezdnému bodu u Mykonosu.
Zpočátku silný vítr postupně slábl, až se změnil v úplné bezvětří. Při lovu jednotlivých závanů jsme si mohli poslechnout hudbu z mykonoských diskoték, sledovat ohňostroj a prohlédnout si pevnost nad útesem, který byla dalším otočným bodem. Obeplouval se pravobokem.
Další noc, úplné bezvětří a cesta k ostrovu Kea, který se obeplouval levobokem.
Byl to lov beze zbraní. Vítr se střídavě zapínal a vypínal, zatímco dlouhé vlnění zůstávalo. V jednom okamžiku nás swell dokonce přinutil udělat obrat po větru.
Kvůli hrozícímu dalšímu zeslábnutí větru jsme Keu míjeli s větší rezervou a čekali, jaké překvapení nám vítr připraví. Když začal zesilovat, vytáhli jsme na posledních 16 námořních mil defenzivně A5. Brzy však bylo jasné, že je pro aktuální podmínky příliš malá. Vyměnili jsme ji za A3 a následně za A2.
S ní jsme dojeli až do cíle pod Poseidonovým chrámem. V kategorii ORC 2 jsme obsadili krásné třetí místo.
Mary S dorazila do cíle po nás a vybojovala vynikající první místo v kategorii ORC 3 a třetí místo v celkovém hodnocení ORC.
Po příjezdu do mariny následoval nezbytný drink, sprcha a odjezd na zaslouženou pořádnou večeři.
Tým Be Calm
Tým Be Calm
Foto archiv Tomáše Zimy
Vítek Šprdlík (COMPOTECH), Jan Johan Hirnšál, Lenka Kormaníková, Jan Bauma, Petr Kraus ml, Tomáš Maďar Zima
Poznámka redakce: V následujících řádcích autor textu Tomáš řečený Maďar děkuje všem zúčastněným, řeckému svazu jachtingu, rozhodčím jmenovitě, meteorologům, výrobci stěžně firmě Compotech, rodinám, přítelkyním, rodičům, sousedům atd. Tuto pasáž jsme vynechali, byla příliš dlouhá a zvýšila by nám datový tok.
Celkové výsledky zde.