Proč se Windy plete?
Během podzimu jsme slyšeli několik stížností na nespolehlivost stránky a aplikace Windy. Předpovědi nevycházely…
Proč k něčemu takovému dochází a jak s tím naložit? V první řadě je třeba si říci, že všechny předpovědi počasí, včetně aplikace Windy, jsou jen předpověďmi a jako takové nebudou nikdy zcela přesné. To ale neznamená, že nejsou stále přesnější.
Nyní se podívejme na to, co vlastně oblíbená aplikace je. Aplikace zobrazuje výsledky nejrůznějších dostupných meteorologických modelů na jednom místě. Jde tedy jen o způsob zobrazení dostupných informací.
Rozlišení modelů
U každého předpovědního modelu se zlepšuje jeho přesnost s rozlišením. Rozlišení je hustota sítě, pro kterou jsou předpovědi počítány. Představte si, že rozlišení je 0,5°. Znamená to, že jednotlivé body sítě jsou od sebe vzdáleny 30 námořních mil (55 km). Co se děje mezi těmito body, pro které je výpočet udělán, zůstává skryto. Nejvyšší rozlišení, které Windy nabízí, jsou 4 km u modelu NEMS (pouze Evropa). Výsledky tohoto modelu již jsou velmi přesné. Přesto dokáže některé jevy přehlédnout.
Pro Evropu jsou dále vhodné modely ICON (7 km – zahrnuje i Skandinávii) a ECMF (9 km). Jak ale vidíte, detaily se v těchto předpovědích rychle smazávají (menší rozlišení), předpověď se zdá být „zprůměrovaná“.
Model GFS (22 km) je globální americký a z modelů, které zahrnují Evropu má nejmenší rozlišení (ve Windy). Je tedy nejméně detailní.
Budeme-li na předpověď nahlížet z tohoto pohledu, NEMS nám přinese nejvíce detailů.
Který model má pravdu?
Z výše uvedeného se zdá, že nejlépe by bylo věřit modelu NEMS. Tak to ale být nemusí. Jde o matematické modely, které na základě milionů dat připravují předpověď na další dny. To není tvorba jízdního řádu švýcarského rychlíku, podobá se to spíše odhadům, kdy pojedou dráhy české a jestli bude ve vlaku jídelní vůz a wifi (trochu věštění z křišťálové koule).
Výstupy z různých meteorologických modelů mohou být shodné, nebo se mohou lišit. Obvykle jsou shodné na nejbližší hodiny, mohou se lišit v dlouhodobějších výhledech.
Jak poznáme, který model má pravdu? To je těžko říci. Obávám se, že na to se nám obvykle nedostává znalostí. Proto je dobré si prohlédnout více modelů, porovnat si je a pokud se shodují, je vysoká pravděpodobnost, že na předpověď bude spolehnutí. Říká-li každý model něco jiného, uděláme si jen představu o tom, co se může dít.
Je samozřejmě možné i odhadovat, který model bude přesnější, ale vyžaduje to přesné meteorologické přístroje a pozorné a informované čtení meteorologických podmínek. Na základě toho je možné určit, který model vychází a kam se situace posune dále. Je to už složité, že.
Je možné předpokládat, že nejlepší předpověď pro danou oblast bude mít lokální meteorologická služba. Jsou to profesionálové, kteří mají k dispozici všechny zdroje (i ty běžně nedostupné), rozumí jim a znají specifika lokality, kterou zpracovávají.
Časový posun
Někdy je nepřesnost předpovědi dána jen časovým posunem. Vše vychází, ale vlak přijel buď předčasně, nebo se opozdil. Drobná nedokonalost v předpovědi. Není to ideální, ale je třeba s touto možností počítat.
Vítr
Špatné přečtení předpovědi je často dáno tím, že nehledáme, co bychom hledat měli, ale co bychom si přáli vidět. Pojďme se podívat například na bóru v Chorvatsku ve čtvrtek večer.
Podíváme-li se na ECMF při volbě vítr, uvidíme vítr maximálně do 25 uzlů. Stačí ale v ECMF přepnout z větru na poryvy a bóra vyskočí nad 35 uzlů. To už je něco jiného.
Model ICON ukazuje i při zobrazení větru až 30 uzlů. V poryvech sílí jen minimálně.
Vidíte tedy velké rozdíly ve výstupech trojice modelů s různým rozlišením. A nebavíme se o nijak vzdálené budoucnosti. A stále jde jen o předpověď, realita může být jiná. ¨
Vybírejte si tedy ty správné hodnoty (vítr, poryvy), berte v úvahu nedokonalosti způsobené rozlišením, vězte, že ani vlak nejezdí vždy včas a nesnažte se číst předpověd s ohledem na to, co by se vám hodilo.
Další věcí, která může předpověď výrazně ovlivnit, je oblačnost. Zajímavé téma, ale to až někdy jindy.