Jan Koukal / neděle 15. listopadu 2015 Slepá PRB zvítězila Pořadí v cíli Transat Jacques Vabre je PRB, Banque Populaire VIII a Queguiner – Leucemie Espoir. PRB zvítězila v náročném závodě i přesto, že od druhého dne nefungovaly navigační přístroje. To se zdá být neuvěřitelné. Pro vítězství PRB byly rozhodující rovníkové tišiny. Tam se lámal chléb. V tišinách se dostala před nadupanou Banque Populaire VIII a už ji před sebe nepustila. Na dlouhém bočáku do cíle byla Banque Populaire VIII donucena vyzkoušet něco jiného a pustila se blíže k brazilskému pobřeží. Změnu pořadí to již nepřineslo. Bez znalosti větru Co je na příběhu PRB obdivuhodné? Po prvním dnu závodu odešla na lodi navigační elektronika. Všechno. Chyběly informace o rychlosti proti vodě, o hloubce a především o směru a rychlosti větru. To byl hlavní problém. Po celou dobu závodu měl kormidelník na palubě k dispozici jen jeden malý displej, na kterém našel COG a SOG. Problémem v takovém případě není jen to, že nevidíte před sebou směr a sílu větru, ale především nevíte, jestli jachta jede na 100 % svého potenciálu. Nejste schopni porovnat aktuální rychlost s polárním diagramem. To má zpětně vliv i na výběr trasy podle navigačního programu. V něm také zadáváte výkon lodi v procentech proti maximálnímu rychlostnímu potenciálu. A ještě je tu jeden problém. Podle odchylek směru a rychlosti větru jste schopni posoudit i to, jestli děje v atmosféře odpovídají předpovědi. Zkrátka šlo o komplexní problém. Vincent Riou a Sebastien Col ho řešili po staru. Jeli podle citu. Vincent Riou vysvětluje situaci na palubě: „Od první noci nám nefungovaly navigační přístroje. Od té doby jsme jeli s jediným displejem, na kterém bylo COG a SOG. Po celou dobu závodu jsme neznali směr a rychlost větru. Uvažovali jsme i o tom, že si pověsíme bavlnky na vanty, jako v dětství na 420. Jeli jsme bez pomoci elektroniky. Pokud by mi někdo řekl před startem, že to zvládneme, řekl bych, že je to blbost. Museli jsme si nabrousit smysly, a najednou to šlo. S několika jednoduchými pomůckami už nebylo tak těžké najít správné nastavení. Vždy je ale chcete, aby na vás něco tlačilo a nutilo vás k ještě vyšším výkonům. Na druhou stranu je tu pro nás lekce, že můžeme poslouchat své pocity a že to funguje.“ Seb Col doplnil: „Selhání elektroniky byla dobrá lekce. Zjišťujeme, že jsme v životě stále více závislí na nejrůznějších pomůckách. Ale jako lidské bytosti jsme schopni dosáhnout velkých věcí jen díky citu a instinktu. Pro nás je to parádní lekce. A já se naučil, jak komplexním jachtařem musím být, abych mohl jezdit na lodích IMOCA. A ještě srovnání Vincenta Riou a Francoise Gabarta. Seb Col jel Transat Jacques Vabre s oběma, s Gabartem před čtyřmi lety. Jak Seb Col srovnává tyto dva vítěze Vendée Globe: „Je to zábava, vidět Vincenta závodit. Pro mě to bylo velmi poučné. Je dobrý ve všech směrech, vynikající v navigaci. Co se fyzické náročnosti týče, bylo to OK. Před čtyřmi lety s Francoisem to bylo mimořádně náročné, jel absolutně na hraně. Bylo těžké novou loď vůbec dovést do cíle.“ A něco k nové generaci lodí s foily? „Nové generace lodí je ve vývojovém stádiu, ve stádiu objevování. Nehrajeme ve stejné kategorii. Porazili jsme loď s foily, ale byl to její první závod. Foily jsou budoucností závodního jachtingu. Jednou budou na všech lodích. Tento proces nezastavíme. Jsme v přechodném stádiu historie, kdy se zkouší nové věci. Na druhou stranu to, co se během této regaty stalo, je třeba analyzovat.“ Trimaran na zádech První v cíli Jabuky E1 Související články Větší blázen než všichni Vendée blázni I s ulomeným foilem do čela Změna na čele Vendée Globe