Jak dlouhá nonstop plavba je nejhorší?
Týden? Dva týdny? Nebo tři týdny? Možná budete překvapeni, ale je to docela jinak.
Vyhneme-li se extrémním plavbám nonstop kolem světa (312 dnů Robin Knox-Johnston v roce 1969), je doba, která je pro posádku nejhorší, mnohem kratší. Jsou to 2 – 3 dny. Doba, než přivykne plavbě.
Možná se to nezdá logické, ale první 2 – 3 dny trvá, než se posádka dostane do správného rytmu. Do rytmu hlídek a spánku, než si zvykne na neustálý pohyb lodě.
Další je platné především pro posádku, které není příliš zkušená. První noc toho obvykle moc nenaspí, zajímá jí začátek plavby, první noc na moři, povídání zážitky… Druhý den plavby posádka nespí přes den, nebo jen málo. Výsledkem je kumulovaná únava během druhé noci.
Až třetí den začínáme najíždět do správného rytmu. Zvykne si na pohyb lodě, důležité je se vyspat a najíst. Pokud nemáme hlídku a není zrovna jídlo, primárně spíme. Je jedno, jestli je den, nebo noc. Až když jsme vyspaní, je čas na zábavu na palubě. Pokud tedy není čas na opravy, úpravy, šití plachet a další drobnosti.
Až třetí den najíždíme do tempa, které je sice trochu monotónní, ale snadno ho vydržíme po mnoho dní. Dokud nás z tempa nevytrhne druhý břeh, nebo ponorková nemoc.