Proč si nepomáhat při vytahování kotvy motorem
Daniel Vodička

Proč si nepomáhat při vytahování kotvy motorem

Mám při vytahování kotvy ve slabém větru motorem na kotvu najíždět a pomáhat vrátku? Zkušenosti, které mám, mi říkají, že ne. I když budou mnozí proti...

Na začátek bych chtěl říci, že se bavíme o podmínkách, kdy je vítr slabý, nebo dokonce žádný. V silném větru je situace jiná.

Za bezvětří a ve slabém větru uvede snadno jachtu do pohybu samotný kotevní vrátek. Vytáhneme pár metrů kotevního řetězu, přestaneme vytahovat a počkáme. Jachta se dá do pohybu a začne najíždět na kotvu sama. Pak pokračujeme ve vytahování kotvy. Natáhne-li se řetěz příliš, znovu chvilku počkáme. Až v případě, že je kotva příliš zarytá do dna a vrátek má s jejím vytažením problém, na zkráceném řetězu zacouváme, tím kotvu vytrhneme ze dna a poté vytáhneme.

Proč nepoužívat motor?

Na kurzech velmi často vidíme, jak dopadá, pokud pomáhá kormidelník ke kotvě motorem. Na přídi má kotevníka, který mu ukazuje směr, kterým řetěz vede. Kormidelník ale není obvykle schopen sladit rychlost lodě s rychlostí kotevního vrátku a kotvu přejede. Řetěz se pak dře o trup lodě, nevhodným směrem namáhá kotevní kování, kotevník zběsile ukazuje rukou někam do hlubin a řve, že je třeba couvat (jet doprava, nebo doleva). Tak se začne couvat, točí se kormidlem, ale reakce lodě je zpožděná. Výsledkem je mnohem více zmatku, než by bylo nutné.

Proto preferuji nepomáhat si motorem. Samozřejmě kvůli výkonu vrátku je motor nastartovaný, případně přidané otáčky na neutrál, ale nenajíždím na kotvu. Většinou to není třeba.

 

Na horu