Živá voda do Baltu
Těsně předvánoční bouře Zoltan zbičovala pobřeží Severního moře a Baltu. Vzedmutá hladina obvykle působí kvůli svému destrukčnímu potenciálu u většiny lidí obavy, biologové mají ale i důvod k radosti.
Baltské moře je v podstatě hodně velké jezero, jehož „výpust“ je ucpána jednotlivými kusy Dánska. Tato danost má pro Baltské moře řadu důsledků. Jedním z nich je potřeba jisté míry cirkulace vody. Bez čerstvé vody ze Severního moře totiž v Baltu pomalu ale jistě uvadá život.
Voda v Baltu trpí nedostatkem kyslíku - základního paliva většiny živých organismů. Je to dáno tím, že moře je vesměs mělké s nepříliš slanou vodou a absorbuje mnoho živin ze zemědělské činnosti a odpadních vod, které svědčí řasám. Jejich bujný růst a následný hnilobný rozklad napomáhá úbytku kyslíku. Vědci již celá desetiletí pozorují, jak výše popsaným způsobem v Baltu vznikají zóny smrti s prakticky mrtvou vodou u dna, v níž není možný život. Tyto plochy se rozprostírají na mnoha čtverečních kilometrech a postupem let se zvětšují. Důvodem je slábnoucí výměna vody mezi Severním a Baltským mořem a naopak zvyšující se množství živin ve vodě. Tento smrtící koktejl decimuje celé populace ryb.
Rozšíření oblastí s nízkým obsahem kyslíku u dna.
Pokud se tedy má Baltskému moři dařit, potřebuje čerstvou, slanou a okysličenou vodu Severního moře. Důležité je, aby voda byla studená - jen tak může nahrazovat mrtvou baltskou vodu u dna.
Zmíněná bouře Zoltan přinesla právě tento blahodárný efekt, a to nejsilnější za poslední dekádu. Spolkový úřad pro plavbu a hydrografii BSH uvedl, že autonomní měřicí stanice Darßer Schwelle naměřila od 20. prosince 2023 silný přítok slané vody v celém vodním sloupci. Podle úřadu šlo o jeden z nejsilnějších přílivů slané vody od roku 2014.
Bouři navíc předcházelo dlouhé období jihovýchodního proudění, které vyhánělo vodu z Baltského moře a výrazně snížilo jeho hladinu. O to silnější byl zpětný proud poháněný hlubokou tlakovou níží.