Náš tým na Jabuce
Naše týmy byly znovu na Jabuce vidět. Přinášíme zprávu od Martina Pospíšila, který se zúčastnil ve složeném týmu Jachtklubu Brno a SPG.
Na letošní o rok odložený 18. ročník chorvatského závodu Jabuka se sjelo natěšených 101 lodí. Loni nepomohlo ani moto závodu "koronaviru navzdory" a legendární ukončení závodní sezony bylo na poslední chvíli úřady zakázáno.
Náš tým měl na Jabuku pronajatou loď Mollo Longo Tuttatrieste 2, což je zhruba stará prodloužená TP 52, přejmenovaná dle firmy majitele na Toto Travel Tutatrieste. Na tak velkou loď už musí být pořádná posádka minimálně 12 zkušených jachtařů, proto se spojily týmy SPG a Jachtklub Brno, které doplnil chorvatský majitel Mario Hrivoj a dva jeho kámoši.
Po riskantním startu na nejlepším místě u Prviče jsme z brutálního propletence lodí vystřelili druzí, těsně za sesterskou lodí Molo Longo I. Pak jsme tuto vedoucí loď asi po půlhodině pronásledování v sílícím větru převážně směru bora (severovýchodní) na megaplachtu Code 0 před prvním otočným bodem užvejkali v návětří a na pár vteřin jim shodili jejich velký genaker (cca 300 m2) a užívali si vedení. Vítr nám ale uvadal a megajachty se před nás se zbytky starého větru od pevniny tlačily vrchem i spodem.
Před Jabukou za svítaní se navzdory všem předpovědním modelům překlaplo nastupující jugo (jihovýchod) na jihozápad a touto nečekanou dominantní změnou větru byli všichni najížděči doleva v háji. To znamená že po roky používaná a osvědčená strategie zůstat co nejdéle u pobřeží u Rogoznice směrem k Visu a být tak nejblíže předpovídanému novému jihovýchodnímu větru. A letos najednou prásk, jugo v noci ani ráno nedorazilo.
Na dvě vedoucí megajachty VOR60 Cleansport one a Vallicelli 60 jsme rychlostně neměli žádnou šanci a pro jejich navigátory navíc asi změna větru nebyla tak zcela nečekaná. Prostě za svítání se ze tmy vynořily zprava a bylo vymalováno. Přestože měli pomalejší konzervativní start a nechaly nám slušný náskok, tak ho během prvních nočních hodin lehce smázli a po otočení Jabuky a vytažení genakerů byly za chvíli nenávratně fuč.
Sesterské Molo Longo I. nám nasadilo za Jabukou útočnou halzu doprava do nepatrně lepšího větru a za hoďku už bylo cca čtvrt míle před námi. Pak následovala naše genakerová stíhačka, střídání na těsné třetí místo a z toho vyplývající dramatický match race s nervy až do cíle. To vše doprovázeno bouřkovými efekty deště, vichru a blesků. Bronzová medaile overall se počítá, pro nás to je jako kdybychom vyhráli. Závodu se účastnilo i mnoho dalších českých posádek, ze kterých musíme vyzdvihnout další super výsledek, který zajel tým HEBE vítězstvím v hendikepu ORC.
Výsledky najdete níže na stránce zde.