Jiný Jadran
Teploty 22 – 23°C, moře stále koupací, lodí jen jako šafránu a jejich ceny přívětivé. Slunečný týden, dva, tři. Připlutí do přístavu není třeba plánovat. A jiní turisté? Zaslechl jsem, že jednoho opozdilce zahlédli ve Vodici… Ideální čas na plavbu po v létě vyblázněném Jadranu.
Chorvatská města, městečka, přístavy, ostrovy, zátoky. To vše má co nabídnout. Pokud se tam nepohybujete ve stádu hledajícím krásu z Instagramu. Tři podzimní týdny ukazují, že stále to může vypadat podobně jako kdysi.
Foto Daniel Vodička
Gospa od Tarca. Část stavby je ze 6. století.
Připlujete na Kornati a potkáte 6 jachet. Pracovní lodě odvážejí vybavení restaurací, Murteřané se lopotí ve svých olivových hájích. Probíhá sběr, bude se vyrábět olej. Na molu v Tribunji jsme třetí lodí. Vyvazujeme se bokem. V Šibeniku nocujeme dvě. Myslím jachty. V Malém Iži vedle nás jeden motorák rybářů. V konobě jsme sami. V Prvić Luka bylo narváno. Čtyři jachty. V Šepurine žádná.
V Chorvatsku je babí léto. Od druhého týdne v říjnu pršelo jen dva dny. Jinak slunce a jasno. Teploty sice pomalu klesají, ale stále se drží nad dvacítkou. A to jsou pozítří Dušičky. Moře kolem 21°. Na Kornatech vylezete na palubu v šest ráno s rozedněním a je to na kraťasy a tričko. Nemusí to tak být každý rok, ale letos to tak je. Na bundičku je to na palubě jen když začne foukat.
Foto Ramon Tikovský
Nejvyšší vrchol Kornat Metlina
To hlavní ale je, že tu jste sami. Nebo skoro sami. Přístavní městečka ukončila letní turistické žně a ponořila se do podzimní všednodennosti.
Všude se mluví jen o olivách, je jejich sezóna. A vypadá, že bude dobrá. Na Kornatech hospodář z Kravljačice z jednoho stromu sundal metrák oliv. Sedm kilo je na litr oleje. Má 100 stromů. To by se asi dalo spočítat…
I když dnes, v době AI je vlastně zbytečné cokoli počítat. Možná je i zbytečné se dřít na Kornatech na olivách. Je levnější koupit olej z kdovíjaké velkovýroby (AI poradí), než se šplhat po kamenných ostrovech s kolečkem oliv. Přitom sběr je stále jen začátek…
Foto Daniel Vodička
Šibenik bez turistů.
Naštěstí se stále dřou. Obdělávají olivové háje, lisují olej. Pro sebe, pro svoji restauraci, pro své blízké. Zazimovávají konoby na ostrovech, přesouvají svůj život zpět do civilizace. Na traktůrcích a na lodích se připravují na zimu.
Na ostrovech tak zbývají jen kočky, které se rozmnožovaly během bohatého léta. Se zavřením restaurací a odjezdem turistů pro ně začíná těžké období. Vypadá to krutě. Přirozený výběr je krutý. Do jara přežijí jen nejsilnější.
Foto Daniel Vodička
Časné podzimní ráno
Normální život na pobřeží je poutavější než letní blázinec. Podzim je i zde, podobně jako všude, mírně melancholický. Nedočkáte se kolotočů, nekoupíte zaručeně cenná umělecká díla na trhu na nábřeží. Hospody se nepřekřikují reproduktory, trička s Modrićem nejsou na každém rohu.
Ale hospody jsou zavřené. V zátokách, malých přístavech, i v městečkách. Na břehu se najíte jen tu a tam. To je daň za touhu po klidu. Vaříte na lodi.
Podle mého to za to stojí.
Podzim je na Jadranu krásný.