Co je z meteorologie nejdůležitější při pobřežní plavbě
Vývoj techniky je někdy (velmi často) rychlejší než změna v úředním uvažování. Úřední moloch je ze své podstaty zvíře statické, které do pohybu uvedou až velmi razantní rány bičíkem. Někdy může být statičnost ku prospěchu věci, často ale škodí.
Při kapitánských zkouškách (laické označení zkoušek velitelů jachet) se jejich účastníci nejčastěji bojí zkoušek z meteorologie. Obavy mnohdy znamenají, že si skripta otevřou, leknou se, zavřou je, a pak už jen doufají, že to nějak dopadne. Je to škoda, protože dnes bych považoval schopnost aplikovat meteorologické znalosti v praxi za nejdůležitější pro bezpečnost při pobřežní plavbě.
Dříve jsme takto nahlíželi na navigaci. Je rozdíl, jestli najedete na útes, nebo se mu vyhnete. Dnes, s přesnou lokací v telefonu, tabletu, na plotteru, je navigace jednodušší. Ne že by se nedaly dělat chyby, ale je jednodušší. Proto je dnes pro bezpečnost plavby nejdůležitější, odhalit příchod meteorologických jevů, které nás svou silou přesahují. A na tato odhalení adekvátně zareagovat.
Protože se bavíme o pobřežní plavbě, kdy jsme určitě několikrát denně v dosahu GSM signálu, a tedy také na internetu, máme k dispozici informace, o kterých se profesionálním meteorologům ještě před dvaceti lety ani nesnilo. Proto nemusí být pro začínající jachtaře nutné vytvářet vlastní předpovědi z klubek čar synoptických map, případně odhadovat sílu větru ze vzdálenosti izobar.
Podle mého názoru je ale nutné seznámit začátečníky se zdroji předpovědí, s jejich limity, spolehlivostí a jejich aplikací, což je nejdůležitější.
Na stránkách MDČR je vyvěšeno Doporučení pro výcvik k získání odborné způsobilosti z roku 2020.
Podle nich bychom měli začínající jachtaře učit.
K získání průkazu s oprávněním C
Zemská atmosféra, základní meteorologické prvky a jevy, troposféra a její vertikální rozložení, počasí a podnebí.
Změna teploty vzduchu s nadmořskou výškou, inverze a izotermie teploty vzduchu, teplotní pásma Země.
Tlak vzduchu - jednotky tlaku vzduchu, měření tlaku vzduchu, změna tlaku vzduchu s nadmořskou výškou, izobara a tlakové útvary.
Vlhkost vzduchu - stav nasycení, relativní (měrná) vlhkost vzduchu, rosný bod, kondenzace vodní páry.
Směr větru v tlakových útvarech, rychlost větru, Beaufortova stupnice, mořská a pevninská bríza, lokální větry - bora, sirocco, mistral, meltemi, jugo.
Vznik oblaků, klasifikace oblaků, složení oblaků a srážky, mlha a její druhy.
Vzduchové hmoty - třídění vzduchových hmot, vlastnosti stabilní a labilní vzduchové hmoty.
Atmosférické fronty - oblačnost, srážky, vítr v teplé, studené a okluzní frontě, značení front na synoptických mapách.
Zdroje informací o meteorologické situaci, odhad nebezpečné situace z vlastního pozorování, předpověď počasí ze synoptické mapy.
Celkově bych nechtěl tyto okruhy nijak zpochybňovat. Pro jachtaře je skvělé, budou-li toto vše umět a pomůže jim to v pochopení dění v atmosféře a v dalším rozvoji. Na druhou stranu mnozí se dále rozvíjet nechtějí, nebo nebudou. A my bychom se měli pokusit udělat maximum pro bezpečnost jejich plavby. V takovém případě může méně znamenat více.
Dáme-li každému nováčkovi skripta o 100 stranách (schválně přeháním), kde bude mnoho užitečného ze základů meteorologie, kolik si toho většina zapamatuje? Pár z nich si sice bude znát norský model vzniku tlakové níže, ale většina bude mít v hlavě takový maglajz, že fronta, níže, inverze a hektopascal pro ně budou nepřátelé na celý život.
Co je tedy důležité?
Podle mého je třeba vědět něco o tlakových útvarech. O nížích a výších, o tom, jak v nich vítr cirkuluje, že je rovnoběžný s izobary (abychom dále lépe chápali mapy větru). Vědět, kde je jasno, kde vzduch stoupá a tvoří se oblačnost a kde klesá.
S tím samozřejmě souvisí synoptická mapa. Kde fouká hodně, kde málo, jaký je směr větru ve kterém místě. Identifikovat fronty a vědět, která je pro nás nebezpečná. Vědět, co nás čeká na studené frontě a být schopen její příchod avizovat ze zdrojů, které máme k dispozici. Klidně na vlastním mobilním telefonu.
Dále bych považoval za důležité vysvětlit, co znamená pád tlaku a jaké hodnoty jeho změny jsou alarmující.
Důležité pro bezpečnost jsou také znalosti o mlze. Kde a kdy vzniká, jak asi dlouho bude trvat. Mlha je velmi konkrétní nebezpečí, kterému je dobré se vyhnout, pokud to jde.
Zřejmě nejčastějším meteorologickým nebezpečím na jihu Evropy, kde většina začátečníků pluje, jsou bouřky. Bouřky frontální, či bouřky z vedra. Co jejich přechod znamená, jak ho včas odhalit a jak se chovat, pokud toto nebezpečí hrozí. S tím samozřejmě souvisí práce s výstupy z meteorologického radaru.
Následně bych se soustředil na práci se zdroji, které má jachtař při plavbě v oblasti C k dispozici. Předpovědi lokálních meteorologických služeb, vysvětlení, k čemu nám jsou jejich synoptické mapy i psaná varování. A samozřejmě vysvětlení, že varování je varování, nikoli standardní předpověď. A další zdroje. Aplikace Windy, práce s tímto bohatým zdrojem, aplikace toho, co na stránkách vidíme. Jsme schopni zde odhalit blížící se nebezpečný meteorologický jev? Vysvětlit, co je meteorologický model a jeho rozlišení, proč se extrémy mohou v předpovědních modelech skrývat.
A nakonec se naučit na základě těchto informací a jejich aplikace dělat správná rozhodnutí.
I když konec to ještě není. Ještě je tu spolehlivost předpovědí. Předpověď počasí je stále jen předpovědí počasí. Navzdory rozvoji techniky. Nejde o exaktní záležitost. Meteorologické jevy zde jsou a budou bez toho, jestli je budeme, nebo nebudeme studovat a avizovat. Naše pojmenování jevů je jen pojmenování něčeho, co tu bylo i bez nás. Počasí neposlouchá naše termíny, my se snažíme pojmenovat jeho chaotické změny. Toto je důležité proto, abychom si k předpovědím zachovali důvěru. Abychom neskončili jen tím, že mávneme rukou a řekneme: „Ono jim to stejně nevychází!“
Předpověď počasí je pro nás při pobřežní plavbě nejdůležitější bezpečnostní prvek. Pokud začátečníky nepřehltíme informacemi, třeba budou tomu málu věnovat pozornost a budou se podle toho chovat a vyhnou se jevům, na které jejich síly nestačí. Když se to povede, považoval bych to za úspěch.
Naproti tomu u zkoušek na B bych přitlačil. Kdo chce jít dále, má projevit snahu pochopit více, protože to bude potřebovat. Tam bych trval na mnohem hlubších znalostech.