Důležitým prvkem pro ochranu lodi při přistávání je fendr. Jeho správná pozice může výrazně snížit riziko poškození lodě při manévru. Často se setkávám s tím, že posádka fendry nachystá, jenže jejich umístění loď vůbec nechrání.

Tyto tiché a nenápadné jevy, které jsou ve slané vodě vždy přítomné, mají velmi negativní vliv na zanořené části plachetnice vyrobené z kovu, zvláště pokud je nijak nechráníme. Přítomny jsou samozřejmě i ve sladké vodě, jen nejsou tak agresivní. Pod vodou nám probíhají dva velmi podobné degradační procesy, ten první se nazývá elektrolýza a ten druhý galvanická koroze.

V době inovační, kdy se vše stále mění a zlepšuje, není nouze o nápady, pokusy a chytrá řešení. Jedním z nich může být tzv. POP fender, neboli vyskakovací fender. V německo-rakouské spolupráci vznikl v roce 2021 projekt, který představil kompaktní fender pro menší lodě do maximální hmotnosti 3000 kg včetně posádky.

V minulém článku jsme se podívali na prop walk po teoretické stránce. Dnes si zkusíme vysvětlit, jak se s ním popasovat v praxi. Vše je otázkou dlouhodobějšího tréninku, ale se správným návodem a teoretickým základem jde všechno snadněji.

Termín prop walk je v souvislosti s přístavními manévry a ovládáním jachet velice často skloňovaným názvem. Začátečníky umí pozlobit, zkušenější ho umí využít ve svůj prospěch. Při vysvětlování se většinou spokojíme s tím, že nás to na zpátečku někam stáčí, protože se někam točí vrtule. Pojďme se ale na to, co se skutečně děje pod hladinou a co všechno prop walk ovlivňuje, podívat podrobněji.

Pokud se budeme bavit o klasické hlavní plachtě, setkáme se s více způsoby, jakými může být uchycen výtah do hlavy plachty. Podle velikosti plachty nám ze stěžně povede buď jedno lano, které se přímo připevní k hlavě plachty. Nebo bude výtah průběžný, tedy na hlavě plachty bude pouze kladka a výtah půjde dvojitě, aby měl silnější převod a větší sílu při vytahování.

Jakým způsobem získat během terestrické navigace svoji fixní pozici? Časté téma na kurzech, kde si účastníci osvojují metody klasické navigace. Způsobů je hned několik.

Během chladnější zimy ve Středomoří se jachtařům občas zasteskne po teplejších destinacích. Jednou ze stále navštěvovanějších oblastí jsou Kanárské ostrovy. Nabízejí během zimy velmi příjemné klima kolem 20°C a relativně stálé a velmi dobře predikovatelné větrné podmínky, ovlivněné tlakovou výší.

V minulém článku jsme si vysvětlili základní princip fungování přílivů a proudů během měsíčního cyklu. Tedy doby, kdy Měsíc zvládne oběhnout Zemi a během své cesty nějak interaguje se Sluncem. Dnes si vysvětlíme, s čím se můžeme setkat během denní plavby. Posuneme se tak do kratších časových intervalů, které jsou více ovlivněny vzájemnou gravitační silou Země a Měsíce a vysvětlíme si princip denního přílivu a odlivu.

Pokud jste se někdy alespoň trochu zajímali o přílivy a proudy, určitě přišla řeč na typy přílivů. Pro zájemce o získání licence B jak pak nutností porozumět těmto principům, aby zkoušku úspěšně absolvovali. My si dnes vysvětlíme, co znamenají pojmy skočný a hluchý příliv (nadále budeme používat anglické termíny spring a neap, které jsou univerzálnější), a jak nás můžou během našich plaveb v přílivových vodách ovlivňovat.

V dnešním článku si oprášíme jeden z málo častých znaků, který spadá do laterárního značení. Poznali jste na obrázku? Jedná se znak tzv. preferovaného kanálu (Preferred Channel Marks). Tato bóje není tak často k vidění, ale pokud vplouváte do větších přístavů, typicky těch, které jsou součástí delty řek, velmi pravděpodobně se s ním někde setkáte.

V minulém díle jsme probírali první část safety briefingu. Dnes se podíváme na zbývající kapitoly. Ačkoli se nevešly do prvního dílu, jsou neméně důležité.